Německý režisér Roland Emmerich platí v Hollywoodu za experta na demolici. Některé z jeho snímků se navíc staly poměrně kultovními a tak se nemusí i přes finanční neúspěchy své současné produkce zatím stále bát o práci. O snímku White House Down (česky v kinech a na Bluray/DVD také pod názvem Útok na Bílý dům) se mluvilo především začátkem minulého roku, kdy Sony koupilo scénář za poměrně neobvykle vysokou sumu 3 milonů dolarů. O nějakou dobu později také díky tomu, že vznikala další, o něco méně finančně zajištěná produkce snímků s téměř totožnou zápletkou. Pád Bílého domu, o kterém je právě řeč, se povedl i přes svoji těžkou béčkovitost výborně a stavěl především na skvělém Gerardu Butlerovi, který šlapal v devadesátkovém režimu bezchybně. Jak ale dopadl ten druhý, který měl právě svoji lacinější kopii zašlapat do země?
John Cole po návratu ze služby nemá zrovna dobré období. Snaží se ze všech sil dělat něco pro větší dobro všech, ale pracuje jen jako ochranka jednoho vládních úředníků ve Washingtonu. Jeho snem je však stát se členem tajné služby jako ochranka Prezidenta Spojených států. Nemluvě o tom, že by k němu zase začala vzhlížet jeho dcera Emily, pro kterou byl kdysi hrdinou. Jeho příjímací pohovor však nedopadl úplně podle plánu a on práci nedostal díky svému ne zrovna lichotivému resumé. Když se však naposledy rozhlíží po Bílém domě během prohlídky, je dům během několika minut obsazen vojskem žoldáků, kteří usilují o život prezidenta. Během této doby je jeho dcera zrovna na toaletách mimo skupinu a tak se jí John rozhodne vydat zachránit dříve, než se k ní dostanou ozbrojení vojáci. Nedobrovolně se tak zamotává do nebezpečného kolotoče, ve kterém se stává jedinou šancí prezidenta Sawyera na záchranu.
Popravdě řečeno, po projekci mám celkem problém říci, kdo byl vlastně tou lacinou kopií a kdo tím glorifikovaným originálem. Oficiální propagace předraženého scénáře a s tím vlastně i filmu zněla, že je to něco jako kombinace Air Force One a Smrtonostné pasti. A než se k tomu vyjádřím, dovolím si takovou menší poznámku směrem k autorovi této poznámky: "To teda není ani kdyby jsi na krásně chtěl, kamaráde." Pokud totiž chcete film, který splňuje tuto definici, sáhněte po zmíněném Pádu Bílého domu a budete daleko více spokojeni. Kde totiž oproti tomuto snímku postrádá kvalitní digitální efekty, tam dopuje takovou dávku nářezu který má koule, kterému se tady přibližuje možná tak výborný Jamie Foxx coby Americký prezident. To je ale tak vše.
Tentokrát nic proti Tatumovi. Nějak jsem se smířil s tím, že jeho jednolitý herecký projev se stal symbolem současného akčního mainstreamu, ovšem tady mu prostě nemohu přiznat nic moc pozitivního. Je to ale tím, že je jeho postava neskutečně kýčovitá a on nemá jednoduše charisma na to, aby z toho vytřískal alespoň nějaký záblesk pozitivního momentu. To ovšem není jen jeho případ ale také celého filmu. Útok na Bílý dům je totiž Roland Emmerich opět na plný plyn a to jak po vizuální stránce, tak po příběhové.
To co dostanete jde totiž až tak moc identifikovat ve filmografii tohoto tvůrce, že se až člověk diví tomu, za co Sony ty tři mega utratili. White House Down je totiž až neuvěřitelně průměrnou a do značné míry pitomou přehlídkou všech představitelných klišé, nucených vábidel pro diváky, které mají působi efektivně ale spíše iritují a především naprosto idiotských příběhových momentů a zvratů, které jdou od logiky normálního lidského chování tak daleko jak jen to je možné. A popravdě, že by ty digitální efekty byly kdoví jak o několik tříd výše než zmiňovaný Pád, se říct nedá.
Ze vzájemného porovnání tak jednoznačně vychází vítězně snímek ze začátku tohoto roku. Útok na Bílý dům je totiž jen odlitkem koncentrovaného patriotismu odlitým podle té nejvíce používané šablony. Většinu světlých míst sráží da kolena hodně slabý scénář a neskutečná nucenost, kterou do vás více jak dvouhodinový snímek dopuje pod tlakem a nutí vás uznávat pokynutím veškeré úkroky které dělá. Ve výsledku tak končí jen jako utahaná průměrná propagandistická sranda, které vládne prostě sympatický Jamie Foxx coby badass Barrack Obama s raketometem. Všechno ostatní působí zkrátka buď jako příliš velký ale přitom nezajímavý konstrukt, hloupá patriotistická propaganda nebo jen vyloženě nucená výplň pro nastolení dalšího klišé. Takhle si dámy a pánové scénář za tři mega vážně nepředstavuji.
Roland Emmerich a jeho pád... tedy útok na Bílý dům. Obávám se však, že i kdyby Rolandův snímek neměl k porovnání daleko vydařenější "lacinou kopii" v podobě Pádu Bílého domu, obstál by stejně uboze. Kýčovitá přehlídka všemožných klišé, patriotismu a patosu prostě nefunguje lépe, než v hranicích průměrně přestřelené a hloupé podívané, které přes všechen ten patriotismus zapomněla na to, co dělá tyhle filmy takové, ke kterým vzhlížejí malí kluci a ti odrostlejší se k nim rádi vrací. Navíc i přes docela solidní obsazení je jedinou světlou stránkou skvělý Jamie Foxx. Pokud za tohle v Sony utratili 3 mega, asi se dám na scenáristiku. Srozumitelnější a méně kýčovitou věc bych možná spíchl i za víkend na chatě.
Koktejl:
20% Klišé
20% America, Fuck Yeah!
20% Roland Emmerich
20% Patos
20% Akce
Útok na Bílý dům( White House Down )
Akční / Thriller / Drama / Komedie
USA, 2013, 137 min
Režie: Roland Emmerich
Scénář: James Vanderbilt
Kamera: Anna Foerster
Hudba: Harald Kloser, Thomas Wanker
Hrají: Channing Tatum, Maggie Gyllenhaal, Jamie Foxx, James Woods, Richard Jenkins, Joey King, Rachelle Lefevre, Lance Reddick, Garcelle Beauvais, Jason Clarke, Jake Weber, Matt Craven, Kevin Rankin, Michael Murphy, Anthony Lemke, Mélodie Simard, Nicolas Wright, Gary Wasniewski
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech ČR od: 18.07.2013 Falcon
V kinech SR od: 18.07.2013 ITAFilm
Na DVD od: 20.11.2013 Bonton
Na Blu-ray od: 20.11.2013 Bonton
http://www.imdb.com/title/tt2334879/
Komentáře
Okomentovat